Moderní DR řešení pro datová centra

Vysoká dostupnost je jistě jedním ze způsobů, jak se pojistit proti jedno nebo i vícenásobným výpadkům hw komponent datových center. Člověk je ale tvor omylný, někdy dokonce pomstychtivý, a tak se snadno může stát, že dojde k logické chybě v datové základně a najednou je nám vysoká dostupnost málo platná, protože tato logická chyba propadne automaticky do všech datových zrcadlových kopií. O data můžeme přijít mnoha způsoby, uživatel omylem smaže část svých nebo sdílených soborů, chybnou aplikací nové verze informačního systému přijdeme o celou databázi a v poslední době se můžeme stát cílem utoku, který naše data zašifruje.

Potom už nemáme jinou možnost, než sáhnout po záloze dat, obnovit z ní, doplnit všechno, co zmizelo, protože od poslední zálohy uběhl nějaký čas a to může trvat dlouho. Tak dlouho, že se v konečném důsledku vystavujeme mnoha rizikům. Od nejrůznějších stresových situací, které mohou způsobit řetěz dalších nemilých událostí, přes nutnost odpoledních a nočních směn pro zaměstnance, kteří musí znovu doplňovat chybějící informace až po ztrátu zakázky, či zakázek, protože tak to prostě občas chodí. dběratele nezajímají problémy naše, oni potřebují pokračovat ve své výrobní činnosti bez odstávek a plynule. Často je pak nejlepším výsledkem penále, které musíme zaplatit.

Všude tam, kde není možné přerušit běh některých informačních systémů na delší dobu, přičemž právě tento parametr může mít různou hodnotu - např.24 hodin, ale také pouze několik minut, případně nulu - všude tam je třeba mít dopředu vymyšlený způsb, jak se k plně fuknčímu informačnímu systému vrátit včas. Čato nestačí již zmíněná existence zálohy, ta může být buďto celý den stará a nebo je v ní dat tolik, že doba potřebná pro obnovu přesáhne povolenou dobu odstávky, mnohdy dokonce obojí. Můžeme zvýšit frekvenci vytváření záloh, díky technologiím umožňujícím zálohovat pouze rozdílová data vzniklá od poslední zálohy. Ale ani tím se nezbavíme dlouhých časů potřebných pro případnou obnovu.

V poslední době používáme kromě prostého zálohování trošku jiný způsob a tím je replikace celých virtuálních serverů. Musí probíhat do jiného datového úložiště, ideálně do jiné lokality (nebo alespoň budovy v rámci firemního areálu). Tam potřebujeme kromě úložiště také dostatečný serverový výkon. K čemu? Abychom v DR lokalitě, jak se tato druhá lokalita nazývá, dokázali dočasně provozovat pro nás kritické informační systémy. Repliky vytváříme opakovaně a co nejčastěji. Tak často, jak nám naše IT infrastruktura umožní, aniž bychom ji přetěžovali, tak často, jak nám umožňuje použitý replikační systém. Pokud pak dojde k nenadálé (disaster) události, máme k dispozici vlastně kopii IT prostředí a v něm rychle startujeme potřebné virtální servery.

Líbí se Vám takový způsob překonávání nenadálých událostí? Příště si popíšeme, na co nesmíme při jeho nasazení zapomenout.