| 1. | Službou, kterou fakticky prodáváme – ať už se jmenuje jakkoli – je prospěch zákazníka. |
| 2. | Počítáme s tím, že naši zákazníci zpravidla nevědí o IT vše, co je třeba. My o jejich byznysu také ne. Povinnost překonat tuto propast je na nás, protože zákazník je ten, kdo platí. |
| 3. | Požaduje-li zákazník nesmysl, který by mu uškodil, způsobil ztrátu apod., vždy mu to sdělíme – i kdyby to mělo být za cenu ztráty zakázky. |
| 4. | Vysvětlujeme technické věci netechnickým jazykem. |
| 5. | Díky tomu, že se specializujeme na konkrétní oblast IT (jíž je v našem případě infrastruktura systémů s architekturou Windows/Intel), máme shromážděné obrovské technické znalosti. Dovedeme řešit vše od banálních problémů po extrémně obtížné. |
| 6. | U věcí a problémů, které jsou v kompetenci jiného dodavatele – například specializovaných aplikací, fyzické ostrahy apod. – se dovedeme ujmout role zprostředkovatele a zastánce zájmů zákazníka. |
| 7. | Vystupujeme v roli zákazníkova advokáta.Chráníme ho před zbytečnými nákupy a výdaji. Vysvětlujeme mu průběžně, co potřebuje a co ne. Jde nám o dlouhodobý vztah. |
| 8. | Sledujeme technický vývoj, ale prodáváme jen osvědčená řešení. Zákazník není pokusný králík. |
| 9. | Žádná překvapení. Vždy jasně sdělujeme, co právě děláme, čím budeme pokračovat. Neustále komunikujeme. |
| 10. | Zákazník má nakonec vždycky pravdu. Naší profesionální povinností je zařídit, aby toto právo nemusel uplatnit. |